...
...
...
...
...

Od nynějška mě najdete na adrese:

http://aidrien-assagir.blogspot.cz/

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Čaroděj 3/3

12. srpna 2010 v 21:48 | Aidrien Assagir |  Jednorázové povídky
Autor: Adrien Assagir
Beta-read: žádný
Fandom: originální
Pokračování: ne

Pairing: Kenneth / ??
Stručně: Příběh o čaroději Kennethovi.
Varování:
Napsáno v březnu 2006, tudíž má prvotina.
Věnování: Všem postavám z tohoto světa.

---

Trvalo celý zbytek noci, než se Arise podařilo uzavřít rány po smrtící kouli. Otírala mu upocené čelo a nutila jej pít léčivé lektvary. Druhý den před obědem otevřel Kenneth oči. Usmál se na spící Arisu, ležící vedle něj na posteli a pohladil ji po vlasech. Probudila se a donesla mu polévku.

Uprostřed jídla zaslechla Arisa venku hluk. "Na něj. Dostaňte jej živého," křičel nějaký muž. Oba se lekli. Co to znamená, říkali si. Arisa vykoukla ven a viděla členy Rady jak spolu se svými učni míří k domu. "Já hlupák," bouchl se do čela Kenneth. "Co jsi provedl?" Nemotorně se zvedl z postele. "Porušil jsem zákon Rady. Zabil jsem Hagarda přímo před předsedovýma očima."

Arisa na nic nečekala. Popadla Kennetha a vedla jej domem k zadnímu vchodu. "Nezlob se na mě. Udělám něco o čem jsem ti měla říct," zašeptala a poodešla. Proměnila se před Kennethovýma očima v dračici, jejíž černé šupiny se měděně leskly ve slunečním svitu. Vypouštěla pruhy dýmu. Dým stoupal vzhůru s úchvatnou elegancí. Sršela z ní energie a síla.

Pootočila hlavu a pohlédla šedým okem na Kennetha. Odpusť. Neměla jsem sílu prozradit ti tohle tajemství.

Zvedl se. Nezlobím se. Máš právo na své tajemství.

"V domě nejsou. Běžte zadním vchodem. Prohledáme zahradu," slyšeli z domu. Nasedni. Dostanu tě do bezpečí. Zaváhal. Nepřátelé se kvapem blíží. Nasedl. Arisa roztáhl obrovská křídla. "Podívejte. Přivolal si na pomoc draka. Je to démon. Draci nikoho neposlouchají," vydechl Yngvarův bývalý učeň Cedrik. Arisa zaslechla další čaroděje. Otočila se. Vyslali na ni spršku ohnivých koulí. Neškodně se odrazily. "Snažte se hlupáci," křičel na ně Cedrik. "Nesmí nám uniknout."

Ochráním tě za každou cenu, příteli
, řekla a vychrlila na čaroděje oheň. Nesnesitelný žár zahubil i čaroděje, stojící v bezpečné vzdálenosti od plamene. Téměř nikdo nepřežil. Drž se pevně, vznesla se do vzduchu. Vyletěla až pod mraky. Na okraji elfského království stojí opuštěná pevnost. Skryjeme se tam. Snad nás tam nebudou hledat.


Arisa přistála na nádvoří. Kenneth se rozhlédl. Pevnost její majitelé viditelně opustili před dlouhou dobou. Na zámcích se již usídlila rez. Pavouci osídlili každičké volné místo. Kromě pavouků sídlil v pevnosti jen vítr prohánějící se po nádvoří. Smutné obydlí, pomyslel se Kenneth.

Dovnitř vstoupili postranními dveřmi. Pavučiny se jim lepily na tváře a tělo. Setřásli pavučinu a nahradila ji další. Vzdali marný boj. Arisa otevřela poslední dveře v dlouhé chodbě. Někdo jej používal. "Sem jsem občas mizela. Tady se narodila má matka," zapálila oheň a uložila zesláblého přítele do široké postele. Odebrala se připravit jídlo a uzdravující lektvary.

Uzdravující spánek držel Kennetha ve své moci až do večera druhého dne. Protřel si oči a rozhlédl se. Arisa si ustlala opět vedle něj. Potichu vstal a přešel k oknu. Mlžný opar plul, převaluje se všude kolem.

"Lehni si," zaprosila Arisa, táhnouc Kennetha do postele. "Zranění se ještě plně neuzdravila. Nerada bych tě spravovala znovu." Neochotně poslechl. Položila mu na stolek hustou vonící polévku. Uchopil lžíci a jedl. Jistě. Mohlo mě její napadnout. Draci na sebe přece mohou vzít podobu elfa, člověka či trpaslíka.

Uslyšeli pronásledovatele dobývající se dovnitř. "Že si nedají pokoj," zahodil vztekle talíř do kouta. Bleskurychle vstal. "Kudy utečeme?," zeptal se. "Za mnou," rozeběhla se Arisa do nitra pevnosti. Znala ji jako své boty.

Vynořili se na skrytém nádvoří. Nestačili jej přeběhnout. Pronásledovatelé se vynořují za nimi, chystajíce si smrtící koule. Přátelé se ohlédli. Žhavá koule letěla na čaroděje. Arisa, nemyslící na své bezpečí, zastínila přítele svým tělem. Koule ji zasáhla. Kenneth se k ní vrhl, hase její šaty.

Pronásledovatelé zažili šok. Z nebe slétal obrovský dračí samec, chrle žhavé plameny. Poslední přeživší se stáhli. V duchu si slibovali, že od nynějška Kennethovi nezkříží cestu. Drak se proměnil ve vysokého elfa. Kenneth na první pohled poznal Arisina bratra. Velice se jí podobal.

Arisa se pohnula. "Zírá na nás tvůj bratr," shrnul jí vlasy z čela. "Nechci ho vidět. Pojďme domů," zašeptala slaboučce.

Elf by se býval k sestře vrhl, aby jí pomohl, ale Kenneth jej zarazil. Na nic nečekal a zmizel v plamenném víru. Přemístil se na poslední místo, kde se cítil v bezpečí, na daleký sever do rodného hradu.


Macecha jej uvítala dobře. "Co se stalo?" ptala se, když pomáhala Kennethovi uložit Arisu do jeho postele. "Porušil jsem zákon Rady. Utekli jsme do opuštěné pevnosti Arisiných příbuzných.

Neohřáli jsme se tam ani den, když se vrhli dovnitř. Na nádvoří po mě hodili ohnivou kouli. Arisa mě zachránila. Její bratr zahnal pronásledovatele. Přemístil jsem se na poslední místo, kde věřím, že nás nenajdou."

"Jaký zákon jsi porušil?," Povzdechl si. "Nesmím zabít jiného člena Rady." Odmlčel se. "Žije ještě na hradě stará kořenářka?," Podivila se. "Žije ve starém domku u hradních skleníků." Přikývl a zmizel ze dveří.

Do domku vtrhl rychlostí hladového vlkodlaka. Kořenářka se lekla tak, až se jí málem zastavilo srdce. "Potřebuji neprodleně byliny," řekl zadýchaně a nadiktoval jí seznam. Stařena hledala, co jí síly stačily. Podala je všechny netrpělivému čaroději. Nechal ženu ženou a vyběhl z rozpadajícího se domku.

Míchal lektvary až do pozdního rána. Spěchal, neboť Arisa dýchala hodinu od hodiny slaběji. Jako první jí dal vypít lektvar, který by ji správně namíchaný měl udržet při životě. Zdařilo se. Nutil ji pít lektvary jeden po druhém, dokud si nebyl jistý, že přežije. Oddechl si. Nastal čas odpočinku.

Ulehl, ale nemohl usnout. Hlavou mu pobíhalo příliš mnoho myšlenek. Sedl si k oknu, stejně jako v dětství, když se jeho rodiče hádali a pozoroval vycházející hvězdy a sníh třpytící se jako záplava diamantů. Ani ne po hodině se bohyně spánku smilovala a nechala jej odebrat se do říše snů.


V krbu plápolal oheň. Teplo proniká do každého koutu přepychově zařízeného pokoje. Měkké koberce tlumily kroky příchozích.

Nad krbem visela jako trofej lebka podivného tvora, hledícího na velkou postel s hebkým, jako krev rudým povlečením. Deka se pravidelně zdvíhá, prozrazujíc přítomnost spáče. Postava je zachumlaná až pod bradu. Občas se zachvěje.

Příchozí, muž a žena, pozorují spáče. Muž, oděný do tmavě modré skoro černé tuniky protažené ke kotníkům se stříbrnou výšivkou na lemu, se nepatrně pousmál. "Podivuhodné přátelství. Že Anisi?," zašeptala žena ve stříbřité tunice bez rukávů.

"Ano. Jsou téměř jako sourozenci. Chrání jej jako mladšího bratra," přistoupil k posteli a mávl rukou. Arisiny rány se začaly hojit ještě rychleji. Očima zabrousil k oknu. Kenneth seděl na okně a spokojeně pochrupoval. Anis zakroutil hlavou, otočil se a zmizel.

Nyasa, krásná bohyně měsíce, přistoupila k oknu a zlehoučka pohladila čaroděje po vlasech. Složila ruce v složitém gestu. Spící Kenneth se vznesl. Přenesla jej na postel a uložila vedle Arisy.

"Ukončete neshody s Arisiným bratrem. Zlobí se na sebe zbytečně. Pokus se je usmířit," promluvila k němu ve snu a zmizela za svým mužem, bohem noci.

Kenneth se ztěžka posadil. Promluvila ke mně Nyasa. Splním její vůli. Vstal a oblékl se. "Vrátím se brzy," usmál se Kenneth na Arisu. "Opatruj se," zašeptala Arisa, otočila se na druhý bok a usnula.


Kenneth netušil, kde jej hledat. Nabízela se spousta variant. Jako první zvolil opuštěnou pevnost jeho předků. Přemístil se do na nádvoří. Nic nenasvědčovalo tomu, že by zde mohl být ukrytý. Vešel dovnitř. Všiml si, že na chodbě ubylo pavučin. Spokojeně pokýval hlavou. Zřejmě na něj natrefil hned napoprvé.

Procházel postupně celou pevnost, našlapuje jako kočka. Tiše otvíral dveře a nahlížel do pokojů. V jednom z pokojů, v knihovně, oslavil úspěch. Spatřil elfa, sedícího v křesle. Nevšiml si jej. "Arisa tě pozdravuje," promluvil na něj Kenneth. Pobaveně sledoval, jak elf v křesle nadskočil a upustil knihu, která mu ležela na kolenou.

Elf vstal a prohlédl si příchozího. Netvářil se právě nadšeně. "Kdo jsi?," zeptal se. "Arisin přítel. Již jsme se viděli. Zachránil jsi nás před čaroději. Usmažil jsi je na škvarek," pousmál se Kenneth. "Vzpomínám jsi. Odnesl jsi pak Arisu pryč." Elf vyčaroval dva poháry vína a sedl si do křesla. Pokynul Kennethovi, aby se posadil a podal mu jeden z nich.

"Proč jsi za mnou přišel?," zeptal se elf a usrkl z poháru. "Ve snu se mi zjevila Nyasa. Přeje si, aby jste se s Arisou smířili," položil Kenneth pohár na stůl. Elf se smutně pousmál. "Pokusil jsem se se sestrou smířit, ale jen mě viděla, přemístila se pryč. Nechce mě vidět. S tím nic nenadělám."

Kenneth se zahleděl do elfovy smutné tváře. Přišlo mu ho líto. "Něco mě napadlo. Vím, jak se Arisa setkání s tebou nevyhne." Elf zvedl oči od poháru. "Jak?," odložil pohár. "Přemístím se k nám na hrad. Tajně zajistím pokoj proti přemístění a vrátím se pro tebe." Elf se zamyslel. "Dobrá. Počkám na tebe."

Kenneth vstal. "Nepředstavili jsme se. Jmenuji se Kenneth. A ty?" Elf se na Kennetha zadíval. Asi přemýšlel, zda odpoví. "Já jsem Arnor," řekl po chvíli. Usmáli se na sebe a Kenneth se přemístil na hrad.

Arisa stále spala, když se Kenneth objevil v pokoji. Zatvářil se potěšeně. Alespoň nebude nic tušit. Roztáhl ruce a zamumlal zaklínadlo. Pokoj na okamžik, kratší než tlouknutí srdce, zazářil slabou zlatavou září. Čaroděj spokojeně opustil pokoj a přemístil se zpět za Arnorem.

Arnor neklidně přecházel po knihovně, když se Kenneth objevil. "Uklidni se. Můj plán vyjde," zarazil jej Kenneth. "Moc tomu nevěřím, ale jak myslíš. Jdeme?" Čaroděj jej místo odpovědi vzal za rameno. Než stačil Arnor něco říct, ztratili se v plamenném víru.

"Opravdu příjemný způsob cestování. Jak můžeš takhle cestovat?," otočil se na Kennetha Arnor, jen vylezli z víru. "Normálně. Mlč a pojď za mnou. Arisa je v támhletom pokoji," ukázal na dveře přímo proti nim. Přistoupil k nim a opatrně nahlédl dovnitř. Pokynul Arnorovi, aby vešli.

Arisa seděla na posteli a jedla nějaké maso s brambory. "Vyřídil jsi, co jsi potřeboval?," odložila talíř pryč. "Jistě. Přivedl jsem ti návštěvu," ustoupil a odhalil Arnora, opírajícího se o dveře. "Toho?," zúžily se jí hněvem oči. "Toho. Nastal čas se smířit."

"Chtěl bych, abychom si vše vysvětlili," promluvil konečně Arnor. "Vím, co si myslíš. Není to pravda. Neopustil jsem tě. Taky jsem se ztratil. Když jsem našel cestu, byla jsi pryč ty i matka. Domníval jsem se, že jste odpluly.

Sloužil jsem u boháče v Anemu, když mi můj pán prozradil informaci, která se šeptala ve vysokých kruzích. Prý se ve městě objevila elfka. Začal jsem tu neznámou hledat. Uviděl jsem ji, jak na hlavní ulici prodává své tělo. Přišel jsem blíž. Spatřil jsem svou sestřičku. Přistoupil jsem k tobě, ale ty jsi utekla. Pak jako by se po tobě slehla zem. Vyčítal jsem si, že jsem tě nehledal dřív.

Po letech, po smrti pána, jsem šel hledat novou službu. Našel jsem ji u jednoho čaroděje. Přijal mě. Jednou jsem jej slyšel plánovat útok na svého kolegu a jeho elfskou žákyni. Zaradoval jsem se. Při prvním útoku pán zemřel a vy jste zmizeli. Sledoval jsem zbytek pronásledovatelů, doufaje, že mě k vám přivedou. Přivedli.

Když tě zasáhli koulí, rozzuřil jsem se a proměnil se. Utekli. Býval bych vám pomohl, ale tvůj přítel mě zarazil. Přemístil se a ty jsi mi zase zmizela. Neměl jsem sílu vás hledat. Zůstal jsem v pevnosti a začal popíjet. Asi po třech dnech, nevím, se objevil Kenneth a řekl mi, že nás chce usmířit. Zaradoval jsem se a souhlasil. Tak jsem tady."

Arisa se netvářila moc přesvědčeně. Arnor si toho všiml a povzdechl si. "Věř mi prosím sestřičko. Mám tě rád," zaleskly se mu v očích slzy. Snad slzy v bratrových očích obměkčily Arisino srdce.

"Věřím ti," zašeptala a Arnora objala. Kenneth se usmál. Vůli bohyně splnil. Ještě si najdeme nový domov a naše štěstí bude úplné. Nechal objímající se sourozence o samotě a odešel se do kuchyně najíst.


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 AdelQa AdelQa | Web | 12. srpna 2010 v 21:58 | Reagovat

Krásný blog=)

2 *Funny-Girl* *Funny-Girl* | Web | 12. srpna 2010 v 21:58 | Reagovat

Cool blog jde na něm vydět tvá snaha:)

3 Septima Severa Septima Severa | Web | 13. srpna 2010 v 12:47 | Reagovat

A taky je vidět, kdo to čte a kdo spamuje xD
Je to dobrý, ale dej bacha, zase to blbne a hodně písmenek je černých jako pozadí...
Jo, Kenneth, má oblíbená. Hudba m=ho srdce xD

4 Aidrien Assagir Aidrien Assagir | Web | 13. srpna 2010 v 18:00 | Reagovat

[3]: Kenneth je tvůj oblíbenec, jo? :D

5 Aidrien Assagir Aidrien Assagir | Web | 13. srpna 2010 v 18:09 | Reagovat

[3]: A to jsem to ještě nepřepsala, nepřitvrdila a nedala ho dohromady s Keiranem. :-D  :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

"Každý vyprávíme ostatním své příběhy. Příběhy nás utvářejí. Znát někoho znamená znát jeho příběh."